Tento článek jsme napsali s Pavlem Kněžikem (na akvaristických fórech vystupuje pod přezdívkou Škoula). Článek poprvé vyšel v časopise Akvárium v roce 2014, poznatky v něm popsané se ale většinově dají aplikovat i dnes. V článku jsou popisovány zkušenosti obou chovatelů.

Úvod

Jak se můžeme dočíst v kdejaké příručce, základem krystalky není krystal, ale v principu jakákoliv součástka, která umí provádět usměrňování vysokofrekvenčního proudu…

                      A teď vážně, crystalka, mezi akvaristy známý taxon Caridina logemanni, dříve synonymum Caridina cf. cantonensis je sladkovodní kreveta, o jejíž chov a úspěšný odchov usiluje mnoho akvaristů. Pro většinu je to nejkrásnější krevetka, ale bohužel patří k těm druhům, které se nechovají snadno. Pojďme se na její nároky podívat zblízka.

Domovina

           Původní domovinou této krevetky jsou výše položené horské potůčky v Číně či Vietnamu. Na základě popisů těchto lokalit se dá usuzovat, že živočichové žijící v těchto horských polohách vyžadují prokysličenou, čistou vodu s nízkým obsahem dusičnanů. Horské říčky vyvěrají převážně z podzemních rezervoárů zásobených deštěm. Některé z potůčku jsou zásobeny jen dešťovou vodou, která se obohacuje minerály a živinami jen z omývání podkladu.

Kamenité koryto tvoří místy jakési kaluže, ve kterých je zvětralá půda a zetlelé listí. Půda je také bohatá na mikroprvky. Krevetky zde povětšinou nemají přirozené predátory tak bez jakéhokoliv strachu žijí v těchto kalužích. Jak odpozorovali chovatelé, kteří mají přístup do lokalit, kde se Crystalky přirozeně vyskytují, blíží se voda v tocích svými parametry vodě dešťové, vodivost 7-12 µS a pH 5,4-5,8. V ČR jsou vlastnosti dešťové vody různé. Jirka například chytá vodu s podobnou vodivostí, ale pH je cca 6,5. Kyselejší voda s obsahem huminových kyselin bude tedy krevetám prospěšná.

Etymologie

Slovo caridina je odvozeno od řeckého slova "garída", česky malý korýš, nebo kreveta. Druhový název logemanni je odvozen od příjemní Franka a Carstena Logemannů - němečtí bratři, kteří s tento druh chovali jako jedni z prvních akvaristů a finančně podpořili vědecké zkoumání tohoto druhu v Hong Kongu.

Jak tedy zařídit nádrž, ve které by tento druh prosperoval a jakou vodu používat?

Začneme objemem – platí obecná poučka, že ve větší nádrži se lépe drží stabilita ekosystému. Crystalkám rozhodně nevadí menší prostor (stačí určitě i dvacetilitrová nádrž), ale udržet v takovém objemu stabilní podmínky, bývá pro většinu běžných akvaristů problém, tudíž vhodnější jsou nádrže nad 50 litrů.

Teplota by u tohoto druhu měla být stabilní o hodnotě 23-24 °C. Tato teplota se nám osvědčila jako ideální pro chov a i odchov těchto krevetek. Pokud bude docházet k výkyvům teploty více jak o dva stupně směrem k nižším teplotám, bude docházet k náhodným úhynům a to většinou v ranních hodinách kdy bude nejspíše teplota okolí potažmo v nádrži nižší. Chladnutí vody krevetky stresuje. Vyvolává předčasné svlékaní, které většinou končí úhynem krevetky. Použití kvalitního topítka je tedy nutností. Teplejší voda je menší hrozbou, v návaznosti na obsah kyslíku ve vodě. Nicméně neznáme jediného chovatele, který by měl trvale krevety tohoto taxonu ve vodě nad 25 °C a zároveň aby prosperovaly. V teplotách pod 22 °C případně nad 25 °C se krevetky přestávají množit.

Několikaúrovňová usazovací filtrace, tzv. sump filter. Coarse = hrubý, medium = střední, fine = jemný.
(Zdroj: fishlore.com)

Filtrace 

Pokud jsme byli u některých druhů rodu Neocaridina chovat krevety v soběstačných nádržích bez jakékoli filtrace, bývá toto u Crystalek problém. V hustě zarostlých nádržích s měkkou vodou sice přežívají, ale nikdy jsme se nesetkali s někým, kdo by množil Crystalky v akváriu bez filtru. Jako filtrační materiál postačí klasický biomolitan, osvědčil se hamburský filtr, klasický bublifuk, i externí filtrace s nasazeným biomolitanem, aby plastový koš nenasával krevetky. Je třeba se vyhýbat filtrům, které mají plastové mříže, do kterých mohou vniknout malé krevetky a zůstat tak uvězněny ve filtru. Osobně mám nejlepší zkušenosti s „bublifukem“, tedy vzduch rozváděný do hadiček a filtrů vytláčí vodu přes filtrační trubice, na jejichž konci je biomolitan. Dle různých příspěvků na zahraničních fórech se dá usuzovat, že nejlepší filtrací je něco jako “usazovací filtr”. Jde o filtr s několika přepážkami, ve kterých je vložen filtrační materiál s podobnými vlastnostmi, jako filtrace v externích filtrech - viz schéma, nebo zkuste vyhledat heslo “Sump filter”.  Externí filtr je také dobrou volbou. Samozřejmostí by měla být několika stupňová úroveň filtračního materiálu. Co se myslí několika úrovňovou filtrací? Do filtru se vloží několik typů filtračních médií. První úroveň je hrubá filtrace nečistot - použijeme tedy hrubý molitan. Další je jemná filtrace, filtrační vata zachycuje jemné částice, aby se nedostávali do třetího stupně. První dva stupně jsou tedy mechanická filtrace. Třetím stupněm je biologická filtrace. Použijeme hrubý molitan nastříhaný na kostky tak aby se nezanášel a stále plnil svoji funkci - tj místo pro osídlení bakteriemi. Lze použít i různé plastové ježky případně filtrační plastová media používána v bazénových a jezírkových filtrech. První dva stupně je třeba čistit v krátkých periodách na základě konstrukce filtru. Tím se zachová dostatečný průtok filtrem a zároveň se z akvária odstraní spoustu organické hmoty.

Tři stupně filtrace: hrubý molitan, jemná vata,biologická filtrace.
(Foto: Pavel Knežik)

Výtok filtru by měl být umístěn tak, aby v akváriu netvořil velké víření - krevetky nemají “pračku” moc rádi. Zároveň je třeba podpořit okysličení vody, pokud nelze dosáhnout vhodným pohybem hladiny je třeba sáhnout po externím vzduchovém kompresoru. Prokysličená voda je důležitá a zabraňuje úmrtím hlavně v noci.

Ve fitru je potřeba používat neutrální materiály - molitan, plast. Určitě se vyhněte keramickým kroužkům a dalším médiím na podobné bázi. Pavlova zkušenost s těmito medii je spíše negativní. Při jejich použití ve filtru docházelo k zvyšování pH a stejně tak alkality. Krevetky na neustálou změnu parametrů reagovaly pozastavením tvorby vajíček a přestávaly se množit. Této „negativní“ vlastnosti se dá  využít i pokud máte akvárium, kde vám klesá pH ke kritickým hodnotám, lze potom pomocí keramického media tento pokles přibrzdit. Většinou k poklesu dochází na základě hromadění odpadních látek v akváriu, pokud bude voda ve filtru proudit přes toto médium, bude docházet k neutralizaci kyselinotvorných látek. Po stabilizaci pH je pak nutno keramické médium z filtru vyjmout.

Voda

Pokračujeme vodou – s vodou z vodovodu toho moc neuděláme. U kohoutkové vody jsme vždy odkázáni na milost a nemilost distribučního systému. Takže stejně jako většina chovatelů jsme několik let řešili klasické “chvíli mi to jde a chvíli ne”. Důvod proč to teď nejde a před měsícem šlo, je velmi obtížné hledat, a proto jsme se jak já,  tak Pavel pustili do chovu Crystalek ve vodě, u které můžeme kontrolovat její parametry. Pokud tedy z kohoutku neteče voda, co by se blížila požadovaným hodnotám, je potřeba si pořídit reversní osmózu, která nám připraví čistou, demineralizovanou vodu – membrána propustí téměř jen molekuly H2O a nemusíme mít tedy obavy o množství dusičnanů a dalších nežádoucích látek ve zdrojové vodě. Abychom dosáhli požadované celkové tvrdosti vody a přitom  nedodali do akvária „nečistou“ zdrojovou vodu, zvýšíme tvrdost přípravky, které jsou nejčastěji označovány jako Shrimp mineral – dají se zakoupit přípravky vyráběné v Německu a Polsku – účinek obou je shodný, Polské jsou ovšem levnější. Pavel mi tvrdí, že se mu osvědčili tyto parametry remineralizované nové RO vody. Tvrdost vody 6dGH, pH 6,66, vodivost 222uS. Alkalita by měla být téměř nulová. Voda takto připravená je obohacena o základní prvky vápník, hořčík, draslík. Crystalky mají velké nároky taky na mikroprvky (Fe, Mo, Mn, …), které musí být ve vodě přítomny. Pavel tvrdí, že od té doby co začal krevetky „hnojit“ – hnojivem pro akvarijní rostliny plantex CMS+B, mají jeho krevetky hezčí vybarvení a minimalizoval úhyny krevetek při svlékání. Je nutno podotknout, že přidávání těchto prvků je na denní bázi. Denní dávka by měla být podle koncentrace železa a to 0,07 mg/l.

 Výměnu vody v akváriu provádíme dle jeho celkové litráže u menších jednou týdně u větších nádrží jednou za dva týdny. Měněný objem by měl být něco kolem 10% celkového objemu vody v nádrži, tj u nádrže o rozměrech 60x30x30cm - by to mělo být něco o kolo 5L vody jednou za týden, případně jednou za dva týdny pokud je voda čistá. Měněná voda se musí blížit teplotě vody v nádrži. Rozdíl teplot bude krevetky po výměně opět stresovat. Výměnu provádíme rychle, to znamená, že odsajeme požadované množství a opět nádrž doplníme nově připravenou vodou v co nejkratším časovém okamžiku. Dalo by se říci čím rychlejší výměna tím je to pro krevetky lepší. “Přikapávání” přes vzduchovací hadičku má za následek dlouhodobou změnu parametru v nádrži a opětovné přispění ke stresu krevetek.

Postupnými výměnami dokážeme změnit parametry vody, pokud například máme problém s klesajícím pH, měněnou vodu připravíme o vyšší alkalitě a tak při výměně dodáme do akvária prvky, které se stabilizaci pH pomohou. Nikdy, opakuji nikdy se nesnažte v krevetárku měnit parametry tak, že budete aplikovat „chemikálie“ přímo do nádrže. Docílíte jen skokové změny a vystresování krevetek na takovou úroveň, že bude docházet k jejich úhynům.

Substrát

Použité substráty jsou daleko složitější kapitola. Viděl jsem dobře fungující nádrže pro odchov crystalek i bez substrátu, ale začínat s crystalkami s nádrží bez substrátu je vyloženě riskantní. Nádrže bez substrátu bychom pro chov krevetek nedoporučovali začátečníkům a mírně pokročilým. Zkušenější chovatelé to mohou zvládnout s tím, že jsou si vědomi několika rizik. Substrát slouží jako nosná plocha pro bakterie a mikroorganismy, které přispívají k biologické filtraci a zároveň jako potrava pro krevetky. Je tedy nutné uzpůsobit i potravu. Substrát také v určitém směru pracuje s vodou a tak nedochází k výkyvům parametrů vody. Pokud chovatel vymění například větší množství vody nebo předávkuje hnojivo či mikroprvky, případně další aditiva pokud používá RO vodu, funguje substrát jako “zbržďovač” a chovatel má čas zakročit. Další z problémů je, že jsou krevetky neustále stresovány, pokud nemají záchytnou plochu plus na tmavém dně se lépe vybarvují. Určitě vám zde doporučíme slabou vrstvičku substrátu pokud možno tmavé barvy. Substráty jsou většinou jílového základu s příměsí organického materiálu. To znamená, že ve vodě se chovají jako “zachytávač” minerálů na základě své sorpční schopnosti, zároveň tlačí většinou vodu směrem k nižším pH a slouží jako osidlující plocha a výživa pro bakterie a mikroorganismy. Pokud chovatel používá RO vodu měl by si být vědom těchto vlastností a počítat s tím.

Zeolit aktivně váže dusík a nežádoucí těžké kovy.

Vlivem odpadních látek po delší době akváriu bude nejspíše docházet k poklesu pH směrem k extrémním hodnotám tj. pH 5. Krevetky dokáží přežít i tyto sparťanské podmínky. Přesto je pak nutné zasáhnout a připravovat si RO vodu tak aby k těmto poklesům nedocházelo a to mírným zvýšením alkality na 0,5-1dKH. Mělo by tak při výměně dojít k neutralizaci kyselejších látek a ke stabilizaci pH.

 Na trhu je nepřeberné množství substrátů a chovatel krevetek má z čeho vybírat. Shirakura Red Bee Sand, Fluval shrimp stratum,  Environment Aquarium Soil případně ADA Amazonia a spoustu dalších. Před použitím těchto substrátu si zjistěte jeho vlastnosti. Například ADA Amazonia je primárně určena pro rostlinná akvária, tak musíte počítat s uvolněním přidaných hnojiv do vodního sloupce.

 Jirka nejčastěji používá v akváriích s Crystalkami níže rozebíraný zeolit, ale má i několik akvárií s Shirakurou a substrátem od firmy Fluval. Shirakura Red Bee Sand je známá tím, že neobsahuje vůbec žádná aditiva. Možná v počáteční fázi do vody uvolní něco málo minerálů a tak upraví vodu na počáteční záběh akvária, ale v pozdější fázi je nutné RO vodu obohacovat o minerály. Používat jen RO vodu a počítat s tím, že nám substrát vodu “vyladí” je sice poněkud optimistické, ale někdy se zadaří, aby substrát vodu z RO upravil a udržel v požadovaných podmínkách i půl roku. Zkoušel jsem Shirakuru i Fluval a nezaznamenal jsem větší rozdíly v reakci substrátů a cca po 48 hodinách se pH i další hodnoty blížili požadovaným. Každopádně je z hlediska stability akvarijního ekosystému vždy lepší vodu trochu “zahustit” minerály.

Pavlova fotografie crystalky na Environment Aquarium Soil

Pavel s úspěchem používá Environment Aquarium Soil, s tím, že tento substrát splnil jeho požadavky tlačí vodu směrem ke kyselejším hodnotám. Je stabilní, nerozpadává se, po nasátí vodou se drží u dna a tak je relativně těžké jej snadno rozvířit například výměnou vody.

Jeho zkušenosti s ADA Amazonia nejsou zas tak pozitivní, substrát se relativne snadno rozpadá a snadněji se rozviřuje. Obsah hnojiv se dlouhodobě projevuje v akváriu. Po vybití substrátu docházelo u Pavla paradoxně k navyšování pH, ale to mohlo být způsobeno špatnou šarží substrátu na základě informaci od distributora.

Při debatách s chovateli, kteří crystalky na aktivních substrátech chovají jsem zjistil, že většina z nich používá Shirakuru, nicméně dost často z toho důvodu, že ji mají vyzkoušenou a je déle na trhu. Fluval se jeví cenově mírně výhodnější i když z počátku kalí více vodu.

Pokud chceme jít levnější cestou, nabízí se použití zeolitu. Tento minerál díky pórovité struktuře poskytuje ideální povrch pro kolonizaci nitrifikačními a denitrifikačními bakteriemi, umí i aktivně vstřebávat dusík a nežádoucí těžké kovy. Při použití zeolitu musíme použitou čistou RO vodu opět mineralizovat (osvědčily se mi přípravky obvykle Německé nebo Polské výroby s názvy Shrimp mineral apod.) a zvýšit celkovou tvrdost. Zeolit nám tedy v případě, že použijeme zdrojovou vodu s vyšším pH, nebo vyšší tvrdostí, s úpravou zdrojové vody, aby se blížilo pH a další parametry tomu, co vyhovuje Crystalkám příliš nepomůže. Je ale velmi dobře použitelný, pokud máme měkčí vodu či pokud používáme vodu z RO.

Dalším substrátem, který se ve vodě chová neutrálně je lávová drť. Jejích neutrálních vlastností využijete tam, kde si nepřejete, aby vám substrát ovlivňoval vodu. Přesto svou pórovitou strukturou poskytuje prostor k osidlení bakteriemi. A jeho barva je příjemnější než bílá barva zeolitu.

Rostliny

Poslední kapitolou, kterou bychom v článku měli zmínit jsou rostliny. Zde postačí poměrně jednoduchá rada. Rostliny, jak všichni víme pomáhají udržovat stabilitu nádrže a žijí na nich organismy, kterými se krevety živí. Jsou známy případy, kdy jsou Crystalky úspěšně chovány v neosvětlených nádržích bez rostlin, ale pokud chceme jít jistější cestou, nádrž by měla být osvětlena a osázena. Z hlediska přítomnosti mikroorganismů jsou nejvhodnější a nejčastěji používané různé druhy mechů. Samozřejmě je možné mít v nádrži i větší rostliny (Microsoria, Echinodory apod.). Nevhodnost Anubiasů a Cryptocoryn je často skloňovaný mýtus, který nebyl věrohodně potvrzen dokonce ani pokusy, kdy akvaristé mixovali Anubias a injekční stříkačkou aplikovali drť do nádrže.

Krevety se slezly na potravu spadlou do jávského mechu (Taxiphyllum barbieri).

Záleží tedy na konkrétních podmínkách v akváriu a na možnostech chovatele, jaký způsob zařízení nádrže zvolí. Jak je vidět, možností je mnoho a každé akvárium i každý chovatel reaguje na podněty jinak.

Krevet je mnoho druhů a jejich chov i odchov je stále velmi často diskutován na fórech i při setkáních akvaristů. Crystalka patří mezi nejčastěji skloňované druhy. Je to tím, že patří k nejkrásnějším sladkovodním varietám a zároveň nechybí (např. ve srovnání s obtížnými Sulawesskými druhy) chovatelé, kteří by ji dokázali dlouhodobě chovat a množit. Jak vyplývá z článku, bezproblémový chov to není a tím je tato kreveta stále v hledáčku těch, kteří mají rádi výzvy.